Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Česká energetiko, kam že si to šněruješ I

Drahně let už celkem pozorně sleduji události okolo energetiky, hlavně pokud se týče elektrické energie. Její výroba je pro nás, pro lidi už dlouhou dobu téměř nepostradatelná. Bez ní bychom se vrátili o notný kus cesty zpátky, alespoň pokud se týče materiálního světa. Naši západní sousedé se Německu vydali nepopiratelně zajímavým směrem. Česká energetika naopak sází na konzervativní a ověřený model. Není to jenom záležitost rozumu, ale i celkového naladění společnosti. Blog je věnován kamarádovi a kverulantu Adamovi, který žije v Německu brojí proti zavírání JE, nadává OZE a hlavně na cenu elekřiny velmi veřejně. Já naopak, žije v ČR, také jako správný kverulant, nadávám na JE a OZE podporuji.

Asi tak před dvěma, či třemi dekádami dekádami se začaly tu a tam vynořovat jakési hlasy o energetické krizi. Byly čím dál hlasitější, dokud si někteří vědci a výrobci nedali tu práci a nesáhli po netradičních zdrojích. Během velmi krátké doby se vynořila úplně nová energetická koncepce. Začalo se mluvit o obnovitelných zdrojích, distribuované výrobě z malých zdrojů a o chytrých sítích. V naší zaprděné kotlince se vyskytlo hodně posměváčků, kteří přešli do křiku, když to ve Fukušimě před třemi lety bouchlo a následně se Německu zvencli do OZE kvůli tomu, že se rozhodli postupně pozavírat všechny jaderné elektrárny. Je to opravdu neuvěřitelné, ale je to tak, je to už (anebo teprve?) tři roky, kdy Němci radikálně zatočili energetickým kormidlem a urychlili přechod na OZE.

Pojďme se podívat, co se děje.

Tak za prvé, žádný velký black-out se zatím nekonal, vypadá to, že půjde o další mýtus, jak manipulovat davy. Na black-outy jsou, zdá se, experti spíše v USA, kde se OZE začínají rozjíždět se zpožděním. Vypadá to, že malé ostrovní a poloostrovní systémy by mohly díky ulehčení energetické sítě trochu této hrozbě odpomoci, než že by jí zatěžovaly nepředvídatelnými výkyvy. USA mají také poslední dobou velmi levný plyn a výstavba malých paroplynových turbínových elektráren, i jako záložních zdrojů, se jim teď asi vyplatí. V každém případě, tento mýtus se pomalu kamsi vytrácí. ČR si zřizuje, nebo už zřídilo, transformátory, které mají zabránit nežádoucím tokům energie. Myslím, že i s tím se Němci vyrovnají. Výkyvy energie řeší tak, že plánují zvýšit okamžitý instalovaný výkon až na dvojnásobek (kombinace FVE, VE), čímž by si zajistili dostatečnou rezervu, jak doufají.

Za druhé, Němcům a Dánům neustále stoupají poplatky za elektřinu a to dosti vysoko, je to daň za poněkud překotný a radikální vývoj. Teď jde o to jenom předpovědět, kdy se jim to začne vyplácet a kdy se misky vah převáží. Tedy, kdy začnou zlevňovat. Všechno ukazuje na to, že OZE už dosáhly dávno parity pro koncové odběratele, jinak řečeno, že cena za energii z OZE je nižší, než cena, kterou se platí distributorovi. Ke zlevňování by zákonitě dojít mělo. Cena instalací výrazně klesá a výrobci jsou schopní saturovat trh údajně více než dvoj-trojnásobkem současné produkce bez dalších investic. Technologická ani surovinová bariéra, tím méně energetická, tady dnes už žádná není, například u FV panelů se energetická náročnost výroby vafferů snížila asi desetinásobně a jsou na trhu i další levné a energeticky nenáročné technologie. Investice do malé instalace pro vlastní spotřebu by se měly například u FVE vracet přibližně po polovině životnosti, pokud jde o ostrovní systém bez dotací, jinak je to mnohem dříve. Jde tedy spíše o možnosti jednotlivců a o počáteční investici. Pokud by do toho ovšem nezasahovala byrokracie.

Za třetí, ono zvyšování ceny energie v Německu kvůli dotacím do OZE má paradoxně u nás za následek snižování ceny, protože v případě kolísání výroby nám dodavatelé za odebírání energie i platí (záporná cena). Je to i důvod, proč cena elektřiny na burze neustále klesá. Velké distribuční společnosti se pochlapily, když už to nebylo únosné, a konečně v tomto roce přiznaly, že mají nehorázné zisky a začaly zlevňovat. Taková situace ale nepotrvá věčně. Až skončí dotace v Německu, případně jinde, začne se karta obracet. Naši distributoři na to chtějí být připraveni tím, že si zavybudují další JE, čímž si zajistí tučné prebendy i do dalšího století. Je tady ale malá, i když přece jenom šance, že si to občan včas uvědomí a zajistí se nějakým tím větrníkem nebo silikonem s baterkou pod postelí. Domácnosti dělají asi 40% spotřeby energie. Současní výrobci si už také zřizují svoje vlastní OZE, nové továrny si zajišťují běžně kolem 20-25% energie ze svých zdrojů a podíl pořád roste. Pak by ovšem velkovýrobce ostrouhal. Co by pak s těmi nadbytečnými terawatthodinami dělal, mi není známo. Tož to asi to pošle někam na Saharu a zaplatí to poplatník, nebo nějaký dobrý strýček (třeba Putin výměnou za půlku Moravy), možná.

Čtvrté dějství se točí kolem ropné krize a elektromobility. Turbulence na trhu ropy a i politické kolotoče v zemích, které ropu vyvážejí nahrávají dosti výrazně jejímu rozvoji, teda jak té krizi, tak i tomu druhému. Jen osobní doprava potřebuje asi 70% veškeré ropy a na světě je přes miliardu vozů, které žíznivě srkají. Dnes už ale jezdí i statisíce elektromobilů a přestože by se zdálo, že budou prohlubovat požadavky na elektrickou energii, tak se zdá, že naopak synergicky nahrávají rozvoji OZE. Důvod je vcelku jednoduchý. Na dopravu by bylo potřeba navýšit výrobu elektřiny asi o jednu třetinu, pokud bychom přešli totálně na elektromobilitu. Jde o můj hodně hrubý odhad, ale řekl bych, že s ohledem na vysokou účinnost elektromobilů (oproti spalovacím motorům) to asi tak nějak bude. Že je o elektromobilitu velký zájem, svědčí skutečnost, že výrobci nestačí vyrábět a i někteří tradiční výrobci, jako například i BMW, hodili předsudky stranou a plánují vyrábět ve velkém. Zatím vyrábí alespoň v malém za velké peníze. Baterky, zdá se, docela drží. Jejich problém není ani tak velikost a hmotnost, největší problém byl spolehlivost. Pokud by se to zaseklo na jejich poruchovosti, tak se vývoj zastaví, ale vzhledem k tomu, že například Tesla Motors je jedna z nejrychleji rostoucích společností v oblasti mobility, byla schopná s předstihem zaplatit veškeré půjčky a chystá se postavit továrnu na baterky s výrobní kapacitou 3GWh ročně (za asi $100 miliard), tak to s těmi baterkami asi bude dost dobré. Výsledkem bude, že za pár let bude dostatek baterek s kapacitou kolem 70% (výrobci garantují většinou něco kolem 8 let nebo 200 000km do kapacity 70%) za velmi příznivou cenu, které se ještě budou hodit do stacionárních stanic. Vypadá to, že problém s dostatečně velkou kapacitou pro ukládání elektrické energie, je celkem přirozeně vyřešený. Každá OZE může mít v horizontu 10let svojí „UPS“ pro pokrývání výkyvů při výrobě. Podobná situace se vyvíjí s jistým zpožděním i u vodíkových palivových článků. Příští rok má jít do výroby první sériově vyráběné auto na hydrogen s celkem slušným dojezdem. Stanice na výrobu vodíku elektrolýzou nejsou o nic větší, než přepravní kontejnery. Opět je to další celkem účinný způsob, jak skladovat energii. Existuje samozřejmě i řešení, jak z vodíku vyrobit metan. Je to tudíž i ekologický příspěvek i pro CNG pohon, i když zatím je účinnost nepříliš vysoká. V každém případě pořád dokola omílaná doktrína o tom, že celý výkon OZE musí být zálohován stejným výkonem NZE se jako bolavý zub začíná dost povážlivě viklat v parodontní dásni ekonomiky.

Pátý bod se týká takzvaných konvenčních zdrojů a hlavně tak zhusta propíraných elektráren jaderných. Na začátek bych chtěl podotknout, že pohledově je to fujtajbl. Jinak JE mají nesporné výhody. Palivo se dá přepravovat velmi koncentrované (už z fyzikálního principu), výměna paliva je proto v reaktoru jednou za asi pět let. Výroba je relativně levná, pokud se odečtou náklady na výstavbu a rekonstrukci každých 25 let, tak poměr cena/energie za palivo je nízká (i když jedna kazeta přijde na 10miliónů a v reaktoru je jich potřeba něco kolem stovky kusů). Nevýhody jsou ale také značné. Současná další výstavba je neekonomická a v případě vážné havárie jde o katastrofu, která nebude sanovaná ani po dobu tří, čtyř generací. Jde rozhodně o jednu z největších ekologických hrozeb v civilním průmyslu. Horizont je někde kolem sta let, tedy v nedohlednu, a náklady na sanaci jsou vysoké a předem neodhadnutelné. Na to se nabaluje hrozba terorismu a selhání obsluhy. Výsledkem je, že JE podléhá zvláštnímu režimu, je potřeba vysoce kvalifikovaná obsluha zpravidla s vysokoškolským vzděláním, zvláštní ochrana celého areálu, nákladná údržba, všechno se musí prověřovat, mezisklad použitého paliva, atd. Nic z toho není zadarmo. Zásoby přírodní rudy se tenčí stejně, jako se tenčí zásoby uhlí, vyhořelé palivo neumíme zatím levně a bezpečně zpracovat. Pokud se týče dalších perspektiv, tak termojaderná fúze je také stále v nedohlednu. Jsou zde obrovské technické problémy, které se daří překonávat velmi pomalu a bohužel i termojaderná fúze s sebou také přináší nebezpečí radiace (hlavně tok neutronů). Reaktory IV. generace se také nijak zvlášť nedaří posunout kupředu. Plutoniové množivé reaktory jsou z bezpečnostního pohledu na tom mnohem hůře, než současná technologie. Plutonium je prudce jedovaté nejen radiačně ale hlavně biochemicky, sodík, který se používá jako chladící médium v primárním okruhu je vysoce reaktivní jak se vzdušným kyslíkem, tak i s vodou. Sodík má přitom v primárním okruhu teplotu kolem 1000°C, jeho reaktivita je při těchto teplotách pochopitelně značně vyšší. Při poruše z toho bude bomba těžkého kalibru. Thoriové reaktory také zatím žádnou převratnou kapitolu nenapsaly a v horizontu 20let ani rozhodně nenapíší, ostatně jako žádná jiná těchto technologií jednoduše proto, že už teď by musel existovat provozní prototyp, aby se to stihlo. Možná budeme mít za deset, patnáct let pokusný reaktor ITER, ale je otázka, jestli se to stihne v termínu. Dekontaminace je v plenkách, zatím jediná účinná metoda je to zkoncentrovat a někde uložit, nebo to hodně naředit. Obojí je dost primitivní. Dekontaminace radiací je nákladná a není dořešená. Jaderná energetika prostě potřebuje ještě čas a je možné, že půjde do budoucna jen o jistou energetickou pojistku a o zařízení, která budou sloužit v případě vysokých energetických nároků.

Závěr se týká toho, co je lepší, jestli něco malého bezpečného a relativně ekologického nebo něco velkého výkonného a koncentrovaného do jednoho megapodniku, kde je nutný neustálý dozor a zvýšená ochrana. Můj osobní názor je, že megalomanské projekty byly a budou vždy velmi zranitelné. Je jedno, jestli se to bude týkat klasických uhelných elektráren, nebo elektráren jaderných, nebo nějakých úplně jiných. Ostatně je dobře, že nějakou tu JE máme, jinak by jizva na severu byla mnohem větší, ale negativní dopady jsou natolik velké, že pokračovat touto cestou není možné. Podle toho, co bylo publikováno si myslím, že instalovaný výkon NZE je dostatečný a že stačí podpořit (hlavně legislativně) OZE a Smart Grids, zapracovat na stabilitě sítě a zajistit maloodběratelům výrobu pokud možno přímo na místě bez zbytečné redistribuce a bez potřeby nakupovat palivo. Podle situace by se pak postupně mohly odstavovat velké elektrárny. A tak končím motlitbičkou: „Kéž by se úřední šiml v podobě naší vládní garnitury nad námi smilovati ráčil, a zajistil nám skromným odběratelům legislativní cestu k energetické soběstačnosti.“

 

Zdroje:

https://www.fzu.cz/popularizace/premena-slunecni-energie-v-energii-elektrickou (článek je starý 14 let, publikováno v srpnu 2000)

http://www.hybrid.cz/pocet-elektrickych-aut-se-kazdy-rok-zdvojnasobuje

http://www.hybrid.cz/sef-bmw-rika-ze-budou-muset-vyrabet-elektricka-auta-po-statisicich

http://www.ote-cr.cz/statistika/files-dlouhodobe-bilance/Zprava_o_ocekavane_rovnovaze_mezi_nabidkou_a_poptavkou_elektriny_a_plynu.pdf

http://www.nazeleno.cz/energie/ceny-energii/co-zdrazuje-elektrinu-obnovitelne-zdroje-nejsou-hlavnim-vinikem.aspx

http://www.nazeleno.cz/energie/fotovoltaika/velke-shrnuti-solarniho-podvodu-vinik-neni-a-nebude.aspx

http://www.ekobydleni.eu/energie/ge-predstavuje-tepelnou-elektrarnu-s-61-ucinnosti

http://www.ekobydleni.eu/zivotni-prostredi/dotace-pro-fosilni-zdroje-12x-prevysuji-dotace-pro-obnovitelne-energie/comment-page-1#comment-39768

http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/ales-doucek-vodikove-clanky-pomohou-v-doprave-i-fotovoltaice-1075049

Autor: Petr Hariprasad Hajič | sobota 5.4.2014 22:58 | karma článku: 10,62 | přečteno: 750x
  • Další články autora

Petr Hariprasad Hajič

Největší fujtajbl špindíry jsou Číňani a Američani...

Ne, nebude řeč o kulturních návycích těchto tak rozdílných národů a ani o hygieně. Bude to o tom, kdo víc čmoudí, co čmoudí a hlavně, jak dlouho ještě čmoudít hodlá. Pojďme se podívat, kde jsme, co nás čeká a nejspíš nemine.

12.4.2024 v 16:00 | Karma: 0 | Přečteno: 11x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Největší fujtajbl špindíry jsou Číňani a Američani

Ne, nebude řeč o kulturních návycích těchto tak rozdílných národů a ani o hygieně. Bude to o tom, kdo víc čmoudí, co čmoudí a hlavně, jak dlouho ještě čmoudít hodlá. Pojďme se podívat, kde jsme, co nás čeká a nejspíš nemine.

6.4.2024 v 5:00 | Karma: 7,47 | Přečteno: 478x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma: 7,22 | Přečteno: 348x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma: 8,58 | Přečteno: 304x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Strašák dekarbonizace a úplně zbytečná Pařížská dohoda

Nacházime se v procesu transformace energií. Týká se to všech odvětví - výroby elektřiny, průmyslu, dopravy. Změny podstatně ovlivňují ekonomiku všech zemí, přináší s sebou nutnost rozsáhlých investicí a nám utíká čas.

14.10.2023 v 14:33 | Karma: 7,21 | Přečteno: 347x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Povídání o kohoutkovi a slepičce aneb český buran v Indii

Chcete poznat byrokratické záludnosti svojí či některé cizí země? Zkuste si online změnit některé údaje v bance nebo na úřadě. Máte o zábavu postaráno na několik měsíců. Je to fakt hustý, jak pravila ona pubertální slečna.

12.9.2023 v 12:00 | Karma: 14,35 | Přečteno: 551x | Diskuse| Cestování

Petr Hariprasad Hajič

Kultura Indie aneb jak (ne)dostat kulturní šok

Jestli si myslíte, že kultura je chození do kina, divadla a tanec folkrórních souborů, tak daleko důležitější jsou kulturní návyky a zvyky, které jsme se naučili už od maminky jako batolata. Kultura je i to, jak si utíráme zadek.

7.8.2022 v 10:00 | Karma: 21,83 | Přečteno: 796x | Diskuse| Společnost

Petr Hariprasad Hajič

Počasí, krajina a vesnice indického Rádžasthánu očima vyoraného Evropana

Když přijedete do Indie a ptáte se, jaké je tu počasí, tak lakonicky vám sdělí, že jsou jen dvě období. Období sucha a období děšťů. Skutečnost je trochu jiná. Podobně je to s krajinou a sídly. Je to stejné a jiné zároveň.

24.7.2022 v 10:00 | Karma: 19,60 | Přečteno: 408x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Bezpečnost práce v Indii? Co to je?

Delší čas jsem pobýval v Indii. Indové jsou lidi jako my, výrazné rozdíly v mentalitě nevidím. Kulturní rozdíly jsou ale dost velké.

11.7.2022 v 11:46 | Karma: 24,66 | Přečteno: 993x | Diskuse| Osobní

Petr Hariprasad Hajič

Na co jsou předpisy a pravidla na silnicích a proč nebýt permanetně naprdnutý

Delší čas jsem pobýval v Indii. Indové jsou lidi jako my, výrazné rozdíly v mentalitě nevidím. Kulturní rozdíly jsou ale dost velké.

11.6.2022 v 22:24 | Karma: 13,56 | Přečteno: 222x | Diskuse| Miniblogy

Petr Hariprasad Hajič

Zase to globální oteplování

Planeta se otepluje. Bohužel, to je jasně měřitelný a pozorovaný jev. O čem se diskutuje je to, kdo nebo co za to může. Některé teorie, jakkoli se halí do vědeckého hávu a odvolávají se na mnohé jiné práce, jsou dost nedomyšlené.

5.1.2020 v 0:48 | Karma: 10,84 | Přečteno: 668x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Kde je pramen Říčanského potoka?

Česká krajina je krajinou kulturní, Přílišná snaha o její proměnu proměňuje krajinu kulturní v krajinu nekulturní. Aneb jak v Tehově udělali z potoka silnici.

21.12.2019 v 20:49 | Karma: 18,71 | Přečteno: 639x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Víme, co jíme?

When the Last Tree Is Cut Down, the Last Fish Eaten, and the Last Stream Poisoned, You Will Realize That You Cannot Eat Money. Indiánský náčelník Seattle (projev k prezitentu Spojených států amerických v roce 1855)

10.8.2016 v 0:00 | Karma: 13,40 | Přečteno: 330x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Vodní toky jsou žíly země

Řeky, potoky, jezera, rybníky jsou významným krajinotvorným prvkem a jejich statut je dán zákonem. Situace je ale často jiná, a někdy to kupodivu i docela ujde.

13.6.2016 v 0:00 | Karma: 12,83 | Přečteno: 261x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Proč kalino v struze stojíš

Botič a Rokytka. Kdo by z Pražáků neznal dva největší přítoky Vltavy na území Prahy. Ale byli jste někdy podívat, jak to vypadá u pramene? My jsme si se psem minulý víkend udělali výlet k prameni Rokytky.

29.4.2016 v 0:00 | Karma: 15,59 | Přečteno: 365x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Psem vrtěti aneb pavlovovské reflexy psovoda

Posledního slova nadporučík Lukáš nezaslechl, a bylo přece tak důležité. "Kousala ta potvora o všechno pryč,"... Níže uvedené pojednání se vztahuje na samce. Obojího druhu. Samice snad ani tak pitomé nejsou. Obojího druhu.

14.4.2016 v 0:00 | Karma: 12,02 | Přečteno: 264x | Diskuse| Společnost

Petr Hariprasad Hajič

Pes tříkrálový aneb instantní štěně

Indové říkají: "Jak velcí, tak malí.", nebo taky: "Kolik třešní, tolik višní.", nebo to se říká spíš u nás?

18.1.2016 v 0:00 | Karma: 3,98 | Přečteno: 58x | Diskuse| Miniblogy

Petr Hariprasad Hajič

Co si malý bílý Vilík myslí o imigrantech z Blízkého východu

Nevyděsila mě ani tak imigrační vlna, jako spíše reakce na ní. Jsme opravdu tak úzkoprsí a xenofobní?

8.9.2015 v 0:00 | Karma: 12,77 | Přečteno: 1353x | Diskuse| Společnost

Petr Hariprasad Hajič

Hornické ego

When the last tree has been cut down, the last fish caught, the last river poisoned, only then will we realize that one cannot eat money. (Indiánské přísloví) Říká se cui bono. Komu ku prospěchu. Nevím, jestli si to těch údajných 700 horníků myslelo jako vlastní aktivitu, či za tím stojí těžební lobby. V každém případě horničtí pohůnci MUS, nemůžete sobecky myslet jenom sami na sebe a zastírat to nějakými údajnými veřejnými zájmy.

31.1.2015 v 20:00 | Karma: 4,75 | Přečteno: 156x | Diskuse| Miniblogy

Petr Hariprasad Hajič

Prasárny z Lán

Nechal jsem v sobě trochu vyprchat páně Zemanovu produkci, jestli se mi to nerozleží nebo nerozloží. Nerozeželo. Ani to druhé. Ani po přečtění několika blogů, článků a komentářů.

11.11.2014 v 9:00 | Karma: 6,38 | Přečteno: 159x | Diskuse| Miniblogy
  • Počet článků 29
  • Celková karma 7,76
  • Průměrná čtenost 484x
Vychodil jsem ZŠ Boleslavova, která se pak přeměnila zvláštní školu, takže mohu směle prohlásit, že jsem vychodil budoucí zvláštní školu. Pak jsem chodil na Gymnázium Ohradní, do kterého mě nahnali rodiče (asi proto, abych nechodil do gymnázia Na Vítězné pláni s takovými živly, jako je Pavlíček s Kocábem, ale mohl do školy chodit s takovými případy jako je Tomáš Vorel, Mirek Kušiak, David Vávra a Eva Holubová) a marně se pokoušel o studium na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Od roku 1989 jsem žákem svámího Mahéšvaránandy a cvičím Jógu. Profesně se cítím programátorem. Kromě toho jsem hinduistický a ekologický sluníčkář.

Seznam rubrik