Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kde je pramen Říčanského potoka?

Česká krajina je krajinou kulturní, Přílišná snaha o její proměnu proměňuje krajinu kulturní v krajinu nekulturní. Aneb jak v Tehově udělali z potoka silnici.

"Išla Marína do Hodonína,za ňú šohajek s bečičkú vína. Huja, huja,hujajá,teče voda kalná, huja,huja,hujajá,teče voda zlá."

Najit pramen Říčanského potoka byl trochu detektivní úkol a musím předem říci, že radost jsem z toho neměl. Proč? Protože potok se normálně hledat nemusí. Každý hned vidí, kudy voda teče. Tedy kromě vyschlých řečisť.

Když opráším svoje dílčí znalosti morfologie terénu, tak lidsky se dá říci, že voda teče údolím po nejnižší spádnici a pramen bude tam, kde je přírodní amfiteátr. Nemusí to být vždy tak, prameny jsou i na různých jiných místech, ale mě se tenhle postup docela osvědčil.

Říká se, že voda je život a je to pravda, každá vesnice potřebovala zdroj pitné vody, ale na mapách je pramen Říčanského potoka situovaný do vesnického rybníka. To je ale samozřejmě nesmysl. Z rybníka se nedala brát voda. Byla už biologicky kontaminovaná. Pramen, zdroj pitné vody, nemohl být osídlený, aby ho neznečištovala domácí zvířata a ani lidi. muselo to být místo, nad vesnicí, nebo alespoň od sídla trochu vzdálené a zpravidla neobývané.

Takže jsem hledal, kudy to naši slovanští a moudří komunističtí předci zmeliorovali. Vyšlo mi, že drenáž bude pod silnicí. Pravděpodobné místo pramene je tedy zřejmě na louce nad vesnicí, která nebyla obbělávaná pravděpodobně z důvodu vysokého stupně podmáčení. Jenomže doba a klima se mění. Louka už zase až tak moc podmáčená není, takže už zapracoval developer. Ještě jsem měl čas udělat snímek bez výstavby, ale byla už tam studna (to je to malé červené vikslajvantové u rozvodné skříňky vlevo nahoře), dnes už sedí na prameni chalupa.

Pravděpodobný pramen a pramenná louka Říčanského potoka v Tehově

Že v Tehově byli důslední v kolektivizaci, je vidět i z okolních polí. Kromě vrcholového lesa na hřebení rozvodí je to všude na polích lysé, jak koleno. Těch pár jabloní podél silnice to nevytrhne a možná, že i ty se budou kácet, aby se nejdebože do nich nějaký trulant nenabořil. Stromy jsou vážně nebezpečné. Ony nejenomže stíní a úplně zbytečně ochlazují, ale ještě přitahují auta, aby do nich bourala. To, že by někoho napadlo udělat u pole větrolamy, případně tam přidat několik mezí  a remízků, aby se zabránilo vodní a větrné erozi, to bude asi marná snaha. Když depilace, tak totální.

Tehov, pohled k pramenné louce z levé strany

Říká se, že k obzoru se nedá nikdy dojít, že obzor se buď pořád posouvá, anebo za každým dalším obzorem leží zase další obzor. Ale kdo chodí pěšky, tak zná ten pocit, když dojde na obzor a před ním se rozvine další kus krajiny a kdesi v dálce je další obzor, který láká k další cestě. To je iluze tohoto světa, krajiny a přírody. Krásná a někdy ošklivá. Co je tam za obrozem? Možná je to lepší, než na téhle straně, možná jsou tam pole menší, nejsou tak zaneřáděná pesticidy a lesy jsou tam zelenější. Nevím, tam jsem už nedošel. Možná někdy příště. 

Les na obzoru je současně i hřbet rozvodí. Naše strana patří Rokytce, druhá do rozvodí Sázavy. Oba toky se vlévají do Vltavy, takže na další úrovni patří samozřejmě celé území do rozvodí Vltavy.

Jeden pramen jsem přece jen našel. Jde o jeden z pravých přítoků Říčanského potoka, který je sice asi také zmeliorovaný, ale částečně zůstal zachovaný. Dokonce ho ochraňuje a stíní vrba. Vypadá trochu jako žena.

Pramen pravého přítoku Říčanského potoka

 

Pokud se posuneme po toku kousek dál, tak zjistíme, že soudruzi řádili v Tehově asi nejvíc. Další tok už tak zmeliorovaně, zaptlaťpánbůh, nevypadá. Abych jenom na Tehov jen neprudil, tak pod ním to vypadá celkem dobře. Dokonce je tam i biologická čistírna a vypadalo to, že v době, kdy jsem tudy procházel, tak i nějak fungovala.

Ve Světicích, pár kilometrů od Říčan proti proudu, se k potoku chovají celkem hezky. Kromě toho, že potok protéká soukromou parcelou s oplocením (vlastnit kus potoka musí být velká frajeřina), tak na pohled to vypadá, že v jakém stavu do Světic vtéká, tak ve stejném stavu i vytéká. Dokonce se zachoval i rybník, který asi z toho důvodu, že nebyl na návsi, tak neskončil jako mnohé jiné rybníky za bolševika zavážkou a vybetonováním, případně vyasfaltováním. Část potoka, která vede přespříliš zregulovaným korytem z betonu má alespoň odstraněné vrchní panely.

Říčanský potok nad Světicemi v rukách soukromníka

Říčany mají jedno privilegium. Hostí potoky dva. Na severu Rokytku s rybníkem (koupalištěm) Jurečkem a na jihu právě Říčanský potok. Je s podivem, jak daleko se Říčanský hřeben táhne, aby oddělil od sebe dva potoky v Říčanech od sebe vzdálené sotva 2 kilometry.

Mlýnský rybník Říčany

Na Říčanském potoku je také dobře vidět nejen jeho krajinotvornou schopnost, protože údolí, kterým protéká, si samozřejmě, s pomocí větru, deště slunce a vegetace vytvořil, ale i jeho samočistící schopnost. Během jeho toku ku Vltavě, se mu podaří se několikrát zamazat a zase vyčistit. Má stěstí v tom, že neprochází žádnou průmyslovou zónou, ale jen několika vesnicemi, městysem a krajinou zasaženou intenzívním zemědělstvím. Pesticidy budou tedy zřejmě všudypřítomné. Nutno připomenout, že se mu podařilo, podobně jako i jiným tokům po pádu bolševismu, výrazně zlepšit kvalitu vody. Máme lepší zákony a ministerstvo je mnohem přísnější. Naříklad v Říčanech se potok, přes veškeré výhrady, dost vyčistil. Vrátili se větší vodní savci a ptáci.

Téměř přirozený tok potoka nad Říčany

Kdo by si tipoval, že takový malý potůček, který se jen občas při průtrži na pár minut rozvodní, je schopný zásobovat a vyživovat tak velké rybníky jako je Panský, soustavu Rybníků v Říčanech, ať už jde o Marvánek nebo Mlýnský nebo skutečně velký Podleský rybník pod Uhříněvsí. Než se potok v Běchovicích vlije do Rokytky, tak stihne zásobit ještě v Dubči rybník V Rohožníku a Litožnické rybníky.

Popřejme potoku, který dostává asi nejvíc zabrat v Říčanech a Uhříněvsi, aby se v poněkud ještě čistější podobě uspěšně ploužil naší krajinou ještě alespoň pár milionů let.

 

 

 

Autor: Petr Hariprasad Hajič | sobota 21.12.2019 20:49 | karma článku: 18,71 | přečteno: 639x
  • Další články autora

Petr Hariprasad Hajič

Největší fujtajbl špindíry jsou Číňani a Američani...

Ne, nebude řeč o kulturních návycích těchto tak rozdílných národů a ani o hygieně. Bude to o tom, kdo víc čmoudí, co čmoudí a hlavně, jak dlouho ještě čmoudít hodlá. Pojďme se podívat, kde jsme, co nás čeká a nejspíš nemine.

12.4.2024 v 16:00 | Karma: 0 | Přečteno: 15x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Největší fujtajbl špindíry jsou Číňani a Američani

Ne, nebude řeč o kulturních návycích těchto tak rozdílných národů a ani o hygieně. Bude to o tom, kdo víc čmoudí, co čmoudí a hlavně, jak dlouho ještě čmoudít hodlá. Pojďme se podívat, kde jsme, co nás čeká a nejspíš nemine.

6.4.2024 v 5:00 | Karma: 7,48 | Přečteno: 486x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma: 7,22 | Přečteno: 353x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma: 8,59 | Přečteno: 308x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Strašák dekarbonizace a úplně zbytečná Pařížská dohoda

Nacházime se v procesu transformace energií. Týká se to všech odvětví - výroby elektřiny, průmyslu, dopravy. Změny podstatně ovlivňují ekonomiku všech zemí, přináší s sebou nutnost rozsáhlých investicí a nám utíká čas.

14.10.2023 v 14:33 | Karma: 7,21 | Přečteno: 348x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Ruský útok poškodil hotel v Mykolajivu. Cherson znovu zasáhly drony

28. dubna 2024  10:18,  aktualizováno  11:25

Sledujeme online Ruský dronový útok v noci na neděli těžce poškodil hotel v jihoukrajinském městě Mykolajivu. Na...

Železniční koridor mezi Ostravou a Slovenskem stojí, vlak tam srazil člověka

28. dubna 2024  10:46,  aktualizováno  11:19

Nehoda zastavila v neděli dopoledne dopravu na hlavním železničním koridoru mezi Ostravou a...

V Ostravě se střetl motorkář s dvěma vozidly, jeden člověk zemřel

28. dubna 2024  11:15

V Ostravě na ulici Rudné poblíž křižovatky s ulicí Vratimovskou se střetl motorkář s dvěma vozidly....

Počasí v Česku ovlivní saharský prach, vytvoří oblačnost. Stoupá i riziko požárů

28. dubna 2024  7:47,  aktualizováno  10:32

Počasí v Česku v neděli opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, se kterou nepočítaly...

  • Počet článků 29
  • Celková karma 7,76
  • Průměrná čtenost 484x
Vychodil jsem ZŠ Boleslavova, která se pak přeměnila zvláštní školu, takže mohu směle prohlásit, že jsem vychodil budoucí zvláštní školu. Pak jsem chodil na Gymnázium Ohradní, do kterého mě nahnali rodiče (asi proto, abych nechodil do gymnázia Na Vítězné pláni s takovými živly, jako je Pavlíček s Kocábem, ale mohl do školy chodit s takovými případy jako je Tomáš Vorel, Mirek Kušiak, David Vávra a Eva Holubová) a marně se pokoušel o studium na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Od roku 1989 jsem žákem svámího Mahéšvaránandy a cvičím Jógu. Profesně se cítím programátorem. Kromě toho jsem hinduistický a ekologický sluníčkář.

Seznam rubrik