Na co jsou předpisy a pravidla na silnicích a proč nebýt permanetně naprdnutý
První co mě velice překvapilo, byla neuvěřitelná benevolence na silnicích. Kvalita místních dálnic je asi tak 30 let za námi, ale to není to podstatné. S pravidly silničního provozu si nikdo hlavu neláme. Ptal jsem se jednoho taky Čecha, který v Indii žije přes 25 let, jaké jsou odlišnosti v pravidlech, tedy kromě toho, že se většinou, k tomu se ještě vrátím, jezdí vlevo. Odpověděl mi, proč to potřebuji vědět a k čemu by mi to bylo, když to nikdo nedodržuje. Trochu mě to šokovalo.
Indové by zase na druhou stranu byli šokovaní u nás, neustálým puntičkařením a hlavně neuvěřitelně agresívní jízdou dost velkého procenta řidičů a taky neustálými emočními zkraty, kterých se vyskytuje na našich silnicích pořád dost. V Indii je na naše poměry neuvěřitelná ohleduplnost. Motorka je nejobvyklejší dopravní prostředek. Jde o pomaloběžné motory, které mají malý objem a jsou velice(!!!) tiché. Jede to maximálně asi tak 70km/h a ani pak to není moc slyšet. Všichni jsou prostovlasí. Helma se objevuje jen zřídka. Klasické uspořádání je to, čemu říkám sendvič. Otec řídí, vzadu sedí patní (manželka), často asymetricky kvůli sárí a dítě vmáčnou mezi sebe. Někdy i dvě. Náklaďáky jezdí na dálnici v jednom pruhu. Rychlejším, nebo pomalejším, to je jedno. Pokud to není nezbytně nutné, nikam nepřejíždí. Vzadu je mapsáno "Blow Horn" - trubte na roh. Pokud nemáte po ruce roh, použijte houkačku. Troubí se pořád, hlavně jako upozornění, a ne abyste někoho naprdnuli. Často mají lidi různé melodie.
Klasicky nastává situace, že jsou dva náklaďáky v obou pruzích, zatroubíte prosmýknete se kolem prvního, hodíte mu myšku před čumák, protože před vámi je ten druhý, ten náklaďák často i trochu zpomalí a pak předjedete ten druhý. Jezdí se vlevo, samozřejmě. V praxi je to ale na úzkých silnicích tak, že se jezdí středem. Běžně jedou 2 auta proti sobě a pak se na poslední chvíli vyhnou vlevo. Na dálnicích (2+2 proudy) je zase dost často k vidění, že jede něco po krajnici v protisměru. Motorka běžně, ale viděl jsem terénní vozidlo i stavební stroj, který někam přejížděl. No problem. Nikdo to neřeší, nežhaví mobil a nevolá policii. Taky jsem se ptal kamaráda, jestli to není nějaká obsluha, která má výjimku. Není. Nechce se jim sjíždět a zase najíždět, když je to několik kilometrů. Auto dopravní policie jsem viděl jednou.
Krávy jsou posvátné a to i na dálnici. Přibrzdit, zatroubit, předvídat, kam to zvíře půjde a bezpečně objet. Na okrskách je hodně koz, ovcí, ale i psů. Psí maminka udělá pelíšek pro štěňátka uprostřed silnice. No problem, všichni to respektují a štěňátka objíždějí, i když je maminka někde v nedohlednu. Zabít štěně přejetím, se považuje za tak těžký hřích, že si to každý bedlivě ohlídá. Podobně polehávají i krávy a telata. Pokud jde pastevec se stádem po silnici, tak ho to stádo poslouchá. Vypadá to jako telepatie. Přijedete, zatroubíte, on něco vykřikne jako cak, cak, krávy uhnou na jednu stranu a vy projedete. Za vámi se to zase uzavře.
Přecházení silnice nebo ulice je taky dost zajímavá záležitost. Musíte se naučit cítit, co chce řidič udělat. Oni to dělají taky, takže vás sice pustí, ale jedou fakt hodně blízko. Někdy jsou to centimetry, ale nikdy v takové situaci nejedou rychle. Agresivita, nevraživost mezi motoristy a chodci? Co to je? Jo a ve městech nejsou většinou chodníky. Na okraji stojí motorky. Stovky motorek. Tisíce motorek. Statisíce motorek. Občas nějaké kolo. Chodíte tak, že na jedné straně jsou motorky a na druhé, silniční provoz. Pokud chcete zajít do obchodu, propletete se mezi motorkami. Některé věci v Indii jsou na naše poměry hodně minimalistické, ale funguje to.
Musím říci, že tohle neuvěřitelně vyspělé všeobecné sociální cítění je něco, co se u nás, když už nevytratilo, tak někam skrylo. Ale varuji vás, Indické cítění a ctění každého živého tvora je nakažlivé. Po několika měsících si na tenhle ohleduplný mumraj tak zvyknete, že nebudete chtít měnit. Tam, kde se každý snaží být ohleduplný, jsou předpisy na hovno.
Petr Hariprasad Hajič
Největší fujtajbl špindíry jsou Číňani a Američani...
Ne, nebude řeč o kulturních návycích těchto tak rozdílných národů a ani o hygieně. Bude to o tom, kdo víc čmoudí, co čmoudí a hlavně, jak dlouho ještě čmoudít hodlá. Pojďme se podívat, kde jsme, co nás čeká a nejspíš nemine.
Petr Hariprasad Hajič
Největší fujtajbl špindíry jsou Číňani a Američani
Ne, nebude řeč o kulturních návycích těchto tak rozdílných národů a ani o hygieně. Bude to o tom, kdo víc čmoudí, co čmoudí a hlavně, jak dlouho ještě čmoudít hodlá. Pojďme se podívat, kde jsme, co nás čeká a nejspíš nemine.
Petr Hariprasad Hajič
Baterky, kam se podíváš
Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.
Petr Hariprasad Hajič
Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?
Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.
Petr Hariprasad Hajič
Strašák dekarbonizace a úplně zbytečná Pařížská dohoda
Nacházime se v procesu transformace energií. Týká se to všech odvětví - výroby elektřiny, průmyslu, dopravy. Změny podstatně ovlivňují ekonomiku všech zemí, přináší s sebou nutnost rozsáhlých investicí a nám utíká čas.
Petr Hariprasad Hajič
Povídání o kohoutkovi a slepičce aneb český buran v Indii
Chcete poznat byrokratické záludnosti svojí či některé cizí země? Zkuste si online změnit některé údaje v bance nebo na úřadě. Máte o zábavu postaráno na několik měsíců. Je to fakt hustý, jak pravila ona pubertální slečna.
Petr Hariprasad Hajič
Kultura Indie aneb jak (ne)dostat kulturní šok
Jestli si myslíte, že kultura je chození do kina, divadla a tanec folkrórních souborů, tak daleko důležitější jsou kulturní návyky a zvyky, které jsme se naučili už od maminky jako batolata. Kultura je i to, jak si utíráme zadek.
Petr Hariprasad Hajič
Počasí, krajina a vesnice indického Rádžasthánu očima vyoraného Evropana
Když přijedete do Indie a ptáte se, jaké je tu počasí, tak lakonicky vám sdělí, že jsou jen dvě období. Období sucha a období děšťů. Skutečnost je trochu jiná. Podobně je to s krajinou a sídly. Je to stejné a jiné zároveň.
Petr Hariprasad Hajič
Bezpečnost práce v Indii? Co to je?
Delší čas jsem pobýval v Indii. Indové jsou lidi jako my, výrazné rozdíly v mentalitě nevidím. Kulturní rozdíly jsou ale dost velké.
Petr Hariprasad Hajič
Zase to globální oteplování
Planeta se otepluje. Bohužel, to je jasně měřitelný a pozorovaný jev. O čem se diskutuje je to, kdo nebo co za to může. Některé teorie, jakkoli se halí do vědeckého hávu a odvolávají se na mnohé jiné práce, jsou dost nedomyšlené.
Petr Hariprasad Hajič
Kde je pramen Říčanského potoka?
Česká krajina je krajinou kulturní, Přílišná snaha o její proměnu proměňuje krajinu kulturní v krajinu nekulturní. Aneb jak v Tehově udělali z potoka silnici.
Petr Hariprasad Hajič
Víme, co jíme?
When the Last Tree Is Cut Down, the Last Fish Eaten, and the Last Stream Poisoned, You Will Realize That You Cannot Eat Money. Indiánský náčelník Seattle (projev k prezitentu Spojených států amerických v roce 1855)
Petr Hariprasad Hajič
Vodní toky jsou žíly země
Řeky, potoky, jezera, rybníky jsou významným krajinotvorným prvkem a jejich statut je dán zákonem. Situace je ale často jiná, a někdy to kupodivu i docela ujde.
Petr Hariprasad Hajič
Proč kalino v struze stojíš
Botič a Rokytka. Kdo by z Pražáků neznal dva největší přítoky Vltavy na území Prahy. Ale byli jste někdy podívat, jak to vypadá u pramene? My jsme si se psem minulý víkend udělali výlet k prameni Rokytky.
Petr Hariprasad Hajič
Psem vrtěti aneb pavlovovské reflexy psovoda
Posledního slova nadporučík Lukáš nezaslechl, a bylo přece tak důležité. "Kousala ta potvora o všechno pryč,"... Níže uvedené pojednání se vztahuje na samce. Obojího druhu. Samice snad ani tak pitomé nejsou. Obojího druhu.
Petr Hariprasad Hajič
Pes tříkrálový aneb instantní štěně
Indové říkají: "Jak velcí, tak malí.", nebo taky: "Kolik třešní, tolik višní.", nebo to se říká spíš u nás?
Petr Hariprasad Hajič
Co si malý bílý Vilík myslí o imigrantech z Blízkého východu
Nevyděsila mě ani tak imigrační vlna, jako spíše reakce na ní. Jsme opravdu tak úzkoprsí a xenofobní?
Petr Hariprasad Hajič
Hornické ego
When the last tree has been cut down, the last fish caught, the last river poisoned, only then will we realize that one cannot eat money. (Indiánské přísloví) Říká se cui bono. Komu ku prospěchu. Nevím, jestli si to těch údajných 700 horníků myslelo jako vlastní aktivitu, či za tím stojí těžební lobby. V každém případě horničtí pohůnci MUS, nemůžete sobecky myslet jenom sami na sebe a zastírat to nějakými údajnými veřejnými zájmy.
Petr Hariprasad Hajič
Prasárny z Lán
Nechal jsem v sobě trochu vyprchat páně Zemanovu produkci, jestli se mi to nerozleží nebo nerozloží. Nerozeželo. Ani to druhé. Ani po přečtění několika blogů, článků a komentářů.
Petr Hariprasad Hajič
Několik poznámek k háčkování orákula
Ne, nebojte se, opravdu vás ušetřím popisu, jak se háčkují svetříky pro miminka, a ani to nebude o způsobu, jak piráti hákovali lodě, které se chystali vyplenit. Pokud máte ale poněkud blíž k počítačům, tak vás možná něco v tomto blogu osloví.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 29
- Celková karma 7,37
- Průměrná čtenost 484x