Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Bezpečnost práce v Indii? Co to je?

Delší čas jsem pobýval v Indii. Indové jsou lidi jako my, výrazné rozdíly v mentalitě nevidím. Kulturní rozdíly jsou ale dost velké.

Měl jsem příležitost několikrát pozorovat obyčejné Indy a Indky(!) na stavbě. Opět jsem hlavní rozdíl viděl v atmosféře a sociálním cítění, které je na naše poměry neuvěřitelně silné. Na práci se hlásí různí lidé, protože na stavbách, hlavně, pokud jde o nepřetržitou práci na několik směn, se dá vydělat dost peněz (na indické poměry, u nás by takovou práci za takový plat asi nikdo nevzal). Mladí i starší, někteří potřebují nutně peníze. Fasování přileb nebo rukavic je věc nevídaná. Každý si má přinést svoje pomůcky, ale v praxi to vypadá tak, že nikdo si nic nepřinese, tedy kromě jídelní nerez sady s jídlem, celé rodiny i s dětmi, případného kuřiva a podobných zbytečností.

Nerez jídelní misky bych měl vysvětlit. Plasty na jídlo tu nikdo nebere. Mají špatné vibrace. Pokud někomu nestačí toto mystické vysvětlení tak vězte, že plasty jsou pórovité a velmi snadno a rychle se v nich při vysokých teplotách množí plísně.

Práce probíhá tak, že určitá skupina má supervizora, což je důvěryhodná, dost často starší vážená osoba, a ten dohlíží, jestli se správně pracuje. Supervizor může mít pod sebou ještě jednoho nebo dva další pomocníky, kteří hlídají kvalitu práce, ale nepracují. Tenhle systém funguje dost dobře, pokud je supervizor vhodná osoba. Je to podobné jako u nás, jenom, že vedoucí směny nesedí na hromadě štěrku a neustále nedohlíží. Báchorky o líných Indech hoďte za hlavu. Tuším, že tyhle mýty šířili líní angličtí sáhibové, kteří se celé dny poflakovali v houpacím křesílku, kdesi ve stínu, a pozorovali, co se kde šustne.

Pokud je venku 45°C+ ve stínu, tak pracovat se dá jen dost obtížně. Kteréhokoli Evropana by při těžší fyzické práci v takové teplotě nejspíš tak po hodině, po dvou ranilo, odvezli by ho s úžehem do nemocnice a v horším případě by skončili někde v márnici v chlaďáku. Myslím, že i horníci by to snášeli špatně. Přece jenom pracovat na ostrém denním slunci při takové teplotě, je mnohem namáhavější, než při vysoké, ale stabilní teplotě. Lokální teploty na slunci bývají vyšší. Napřiklad po písku se nedá chodit naboso. Pokud si zapomenete sandály, budete se učit tancovat čverylku. Dělají se puchýře. Proto se také kolem poledne dělají povinné přestávky.

Práce dětí je v Indii pořád běžná. Ženy dělají stejně namáhavou práci jako muži a často méně kvalifikovanou. Protože se skoro všechny zakrývají závojem - ano, ženy nosí jako pracovní oděv tradičně sárí a závoj na hlavu - tak věk se odhaduje dost těžko. Viděl jsem jednu ženu, která nosila s jedním mužem asi 70kg těžké nádoby s pískem. Úplně se u toho celá klepala. Povídám anglicky jednomu Indovi, kterého jsem znal, že takovou práci by u nás žádná žena nedělala, že by se na tohle prostě vykašlala. Okamžitě začal něco vykřikovat na supervizora (jeho bratr), pak něco řekl té dotyčné a šup, už hrabala štěrk kopáčem. Nádoby pak nosili dva chlapi. Mlátil jsem se v duchu do hlavy, že mě to nenapadlo o 3 hodiny dřív. Problém byl taky v tom, že mi hned nedošlo, kolik jí je. Neptal jsem se, ale hádám asi tak něco kolem 14-15. Ony po nějaké době, když zjistí, že tam nejsou nějací dotěrové, občas obličej ukážou. Krásná holka. Řekl bych, že si chtěla na něco vydělat, ale možná že to bylo pro rodinu. Kdoví.

Další podobný případ jsem viděl, kdy tentokrát už dospělá žena tahala 50kg pytle s cementem. Když jí tu práci dávali, tak začala trochu ječet, ale pak to s tím chlapem tahala několik směn. Každých pět minut 2 pytle do míchačky. Vypadá to, že to není moc, ale za směnu toho bylo asi 5 tun. Na každého. Ještě tam měla syna asi tak 17, ten dělal lehčí práci a v noci si prostě lehnul a spal. Nikdo ho nerušil a ani mu nic neříkal. Další Indka měla u sebe asi dvouleté dítě. Chlapečka. Dovedete si představit, že děláte beton a metr vedle míchačky se batolí malé dítě? Všichni byli velice pozorní. Pokud chlapeček zabloudil pod hydraulickou násypku tak ho popadli a odnesli. Taky jsem přišel na způsob, jak ho odklidit do bezpečí. Stačilo natáhnout ruce a říct česky: "Pojď ke mně." nebo "Dej sem dítě." Pak se po něm jenom zaprášilo, jak rychle byl u maminky. Přestávky na kojení taky nebyly žádný problém. Za maminku někdo zaskočil a ona se na čas někam uklidila. Přes noc chlapeček spal 2 metry od hlučícího mixéru v dece. Kousek dál i v noci na hromadě s pískem bivakovala žena se dvěmi dětmi. Ti nepracovali. Pak jsem pochopil, že je to žena jednoho z dělníků, který si tam na práci přivedl celou rodinu. Byli tam po celou dobu, to zanamená asi 2-3 dny. Takových tam bylo víc. Asi přespolňáci.

Celkově musím říci, Indové jsou pri práci úžasně obětaví a moc hezky spolupracují. Jsou také neuvěřitelně soustředění. Taky bez ochranných pomůcek stačí jeden špatný pohyb a pak to dost bolí. Byly nějaké hádky, ale bylo to takové dětské hašteření a vždycky to rychle skončilo. Mladí muži (i dívky) jsou tak štíhlí, že naše anorektičky na ně nemají. Opravdu nechápu, jak mohou dělat při téhle postavě tak těžkpou fyzickou práci. Hodně z těch mladých jí jen jednou denně. Přitom mi přijde, že je to pro ně normální. U práce jsou šťastní a spokojení. Nepospíchají, ale sousředí se a dělají. Když chtějí.

Občas se přihodí nějaký úraz a někdy je to dost vážné. Samozřejmě, bez přilby jsou úrazy hlavy mnohem vážnější. Je to stejné, jako na silnici. Tam taky, když jezdí pořád bez přilby a něco se přihodí, je to často mnohem horší než s přilbou. Osobně jsem ale úraz podobného typu neviděl. Není to časté.

Abych nekončil tak smutně, přidám jednu historku. Byli jsme v Dévprijágu na soutoku Gangy a Jamuny a byl leden, krátce po obědě. Hlídal jsem místo a nedaleko pracoval jeden starší Ind. Styděl jsem se, protože byl o dost starší něž já a navíc vozil na takovém dřevěném kolečku cihly. Vždycky si toho tak naložil, že za tím nebyl skoro vidět a ještě se mu to bořilo do písku. Byl jsem trochu rozmrzelý, protože mi kručelo v břiše. Dostal jsem k obědu dál battí, což je luštěnina a k tomu pečené koule z pšeničné a cizrnové mouky. Battí bylo pět. Říkám si mrzutě: "Jenom pět koulí." Pak kouknu na toho Inda, jak tak šupajdí s tím přetíženým kolečkem a povídám: "Dhíre, dhíre - pomalu, pomalu, je to těžký." A on mi nadšeně povídá: "K obědu jsem měl PANČ BATTÍ!" On měl taky pět koulí.

Autor: Petr Hariprasad Hajič | pondělí 11.7.2022 11:46 | karma článku: 24,66 | přečteno: 995x
  • Další články autora

Petr Hariprasad Hajič

Největší fujtajbl špindíry jsou Číňani a Američani...

Ne, nebude řeč o kulturních návycích těchto tak rozdílných národů a ani o hygieně. Bude to o tom, kdo víc čmoudí, co čmoudí a hlavně, jak dlouho ještě čmoudít hodlá. Pojďme se podívat, kde jsme, co nás čeká a nejspíš nemine.

12.4.2024 v 16:00 | Karma: 0 | Přečteno: 15x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Největší fujtajbl špindíry jsou Číňani a Američani

Ne, nebude řeč o kulturních návycích těchto tak rozdílných národů a ani o hygieně. Bude to o tom, kdo víc čmoudí, co čmoudí a hlavně, jak dlouho ještě čmoudít hodlá. Pojďme se podívat, kde jsme, co nás čeká a nejspíš nemine.

6.4.2024 v 5:00 | Karma: 7,48 | Přečteno: 486x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma: 7,22 | Přečteno: 353x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma: 8,59 | Přečteno: 308x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Petr Hariprasad Hajič

Strašák dekarbonizace a úplně zbytečná Pařížská dohoda

Nacházime se v procesu transformace energií. Týká se to všech odvětví - výroby elektřiny, průmyslu, dopravy. Změny podstatně ovlivňují ekonomiku všech zemí, přináší s sebou nutnost rozsáhlých investicí a nám utíká čas.

14.10.2023 v 14:33 | Karma: 7,21 | Přečteno: 348x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

U Votic se srazila tři auta, ženu záchranáři letecky transportovali do Prahy

28. dubna 2024  15:57

U Votic na Benešovsku došlo k dopravní nehodě, havarovala zde tři osobní vozidla. Při nehodě se...

Záchranáři měli ve vzduchu naráz tři vrtulníky, zasahovali i na hoře Říp

28. dubna 2024  15:56

V Ústeckém kraji zasahovaly v jednu chvíli tři záchranářské vrtulníky. Jeden letěl pro vážně...

V Rakousku zemřel český turista, měl nehodu při jízdě na kajaku

28. dubna 2024  14:15,  aktualizováno  15:50

Při sobotní nehodě na kajaku nedaleko rakouské obce Scheffau zemřel 36letý Čech, uvedla rakouská...

V Německu zemřeli dva pobodaní Ukrajinci. Policie podezírá 57letého Rusa

28. dubna 2024  15:28

V areálu nákupního centra v bavorském městě Murnau am Staffelsee byli v sobotu večer nalezeni dva...

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...

  • Počet článků 29
  • Celková karma 7,76
  • Průměrná čtenost 484x
Vychodil jsem ZŠ Boleslavova, která se pak přeměnila zvláštní školu, takže mohu směle prohlásit, že jsem vychodil budoucí zvláštní školu. Pak jsem chodil na Gymnázium Ohradní, do kterého mě nahnali rodiče (asi proto, abych nechodil do gymnázia Na Vítězné pláni s takovými živly, jako je Pavlíček s Kocábem, ale mohl do školy chodit s takovými případy jako je Tomáš Vorel, Mirek Kušiak, David Vávra a Eva Holubová) a marně se pokoušel o studium na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Od roku 1989 jsem žákem svámího Mahéšvaránandy a cvičím Jógu. Profesně se cítím programátorem. Kromě toho jsem hinduistický a ekologický sluníčkář.

Seznam rubrik