Základní chybou této diskuse je představa, že za to někdo může.

Po miliony a miliony let to fungovalo tak, že když se oceán zahřeje, tento uhlík se z něj uvolňuje do atmosféry. Emise tedy kolísaly i z přírodních důvodů. Dnes je o půl stupně Celsia chladněji než co klimatologové předpovídali. Přecenili vliv CO2 na teploty. To je velká chyba, uvážíte-li, že za celé 20. století se svět oteplil asi o 0,7°C. Příroda bez úhony přestála daleko vyšší hladiny skleníkových plynů než dnes. V Kambriu koncentrace CO2 dosahovala asi 18 až 25 násobek té dnešní. V éře dinosaurů bylo v atmosféře asi 6 – 8x více CO2 než je dnes. Přesto nebo právě proto život prosperoval. CO2 reaguje na teploty, nikoli naopak! Velikost meziročního přírůstku CO2 v atmosféře závisí na tom, jak teplo bylo půl roku předtím. Velikost přírůstku CO2 v atmosféře nezávisí na tom, jaké jsou antropogenní emise ze spalování uhlí. V zimě 1998-99 přibylo rekordních 3 ppm oxidu uhličitého, protože předchozí léto 1998 bylo rekordně teplé. Kolem 1991 byl velmi malý přírůstek CO2, protože klima bylo ochlazené výbuchem sopky Pinatubo. Ledovcové vrty nám v 90. letech ukázaly, že nejprve se vždy měnily teploty a teprve poté - se zpožděním stovek let - na to reaguje oxid uhličitý. CO2 tedy neřídí teploty, ale právě naopak. Růst hladin moří i uvolňování CO2 z oceánů do atmosféry může pokračovat ještě stovky let po skončení oteplování. Je tu velká tepelná setrvačnost. Hlavní skleníkový plyn je vodní pára, nikoli oxid uhličitý. Ve 20. století stoupla sluneční aktivita, proto se oteplilo. Když se oceány zahřejí, uvolňuje se z nich samozřejmě více vodní páry. Tím zesílil přírodní skleníkový efekt vodní páry.

Kokud se týče je to pvní epocha prvohor. Byla to to, zjednodušeně řečeno, doba, kdy první mořstí živočichové ke stavbě těl používali vápenité schránky. Byla to proto doba první velké konzumace CO2. Několikakilometrové nánosy jejich schránek z uhličitanu vápenatého jsou dodnes dokladem. Je to také největší skladiště CO2 na zemi. Cyklus CO2 byl vždy spojený se životem na zemi a živé organismy jeho koncentraci regulují. Živočichové i rostliny. Bez znalosti dynamiky CO2 a dalších plynů v atmosféře, je však tanto údaj pro naše pozorování bezcenný.

Stejně tak v éře dinosurů, jak píšete. To znamená v druhohorách - mezozoiku. Například O2 bylo v atmosféře v té době asi 35% (srv. současných 23%), jaké bylo další složení atmosféry nevím, ale opět, pro naše úvahy je to bezcenná informace. Myseli bychom znát celé složení atmosféry a další podmíky.

Nikde netvrdím, a pokud jste článek čekl, tak to tam zdůrazňuji, že při oteplení nenarůstá se zpožděním koncentrace CO2. Rozdíl v pojetí je ten, že vy jste přesvědčený, že CO2 není skleníkový plyn, nebo že nemá podstatný vliv. Zastávám názor, že zvýšená koncentrace CO2 působí jako pozitivní zpětná vazba a při ochlazení se nesníží teplota o tolik, o kolik by měla pokud by CO2 v ovzduší nebyl. Regresní křivka tedy nebude vodorovná, ale bude mít vzestupnou charakteristiku.

Rozptyl CO2 do ovzduší je řádech měsíců. Zpožděné uvolňování v rozmezí staletí nebo dokonce tisíciletí, je úplný nesmysl. Musel byste podrobně vysvětlit a předložit nějakou ucelenou teorii, proč si to myslíte. Skutečná měření ukazují, že tomu tak není. https://cs.wikipedia.org/wiki/Klimatick%C3%A1_zm%C4%9Bna#/media/Soubor:Vostok_Petit_data.svg Na daném měřítku samořejmě nějaký fázový posun několika měcíců neodečtete. Ale korelace je zde zřejmá. Pokud náhle došlo ke zvýšení CO2 a teplota přitom klesala, s největší pravděpodobností jde o vulkanickou činnost , kdy prach a SOx převážily nad skleníkovým efektem CO2.

Vodní pára, má 20 denní životnost v atmosféře. Nemá vliv.

Především je ujetá představa, že voda v plynném skupenství má neutrální vliv. Právě naopak, při vyšší teplotě je rosný bod, tedy kolik se do vzduchu vejde páry aniž by zkondezovala, vyšší, dokonce je růst nelineární. Tudíž při vyšší teplotě je ve vzduchu více vody v plynném skupenství aniž by došlo k tvorbě mraků. Klasická pozitivní zpětná vazba.

Správně je naopak tvrzení že atmosféra se ohřívá od povrchu planety. Ovšem nikoliv všude stejně, v lesích mnohem méne než na poli, o asfaltu nemluvě. Právě teplota povrchu země stále narůstá vlivem odlesňování, zabetonovávání atd. Což je jednoznačně antropogenní vliv, jenže jeho řešení by vyžadovalo politicky nepřijatelné aktivity jako je snižování počtu obyvatel v rozvojových zemích, bydlení mimo městské aglomerace a pracná udržba krajiny tamtéž apod. Na tom se navíc nedá vydělat.

Boj se CO2 je typická městská výmluva. Abych se nemusel omezovat - nejlepší trávník je jak známo beton a po stromech je třeba shrabovat listí - koupím si elektroauto.

O směšnosti dvouslovné zmínky o teorii katastrof ve shrnujícím odstavci nemluvě.

Dle mého laického názoru je také největším problémem přelidnění, a s tím spojená přeměna půdy - na sídla a pole. Dále pak kácení lesů kvůli "eko" spalování olejů a lihu v motorech. To je dle mého názoru jeden z velkých zločinů, které napomáhají ničení planety.

Uf - tak jsem přečetl tento dlouhý blog.

Je fajn, že se autor snaží o detailní rozbor, ale bohužel je zde 50% národa, kteří slyšeli projev prezidenta Zemana kde jasně řekl, že člověk na ekologii nemá žádný vliv.

Ti lidé nikdy nepochopí, proč máme žluté česko a brambory dovážíme z Egypta. Oni musí mít jahody v lednu z Maroka, protože bez nich by umřeli. Oni potřebují maso v McDonaldu, které se do celé EU distribuuje z jednoho masokombinátu na severu Polska .

Tyhle lidi nezajímá kolik mají nad hlavou letadel ( https://www.flightradar24.com/48.96,14.05/6 ) - tak co chcete

Děkuji za snahu. Ne všechno co tam píšu, je asi úplně přesné, ale nechápu, jak někdo z vědecké obce může produkovat takovou oslovinu. Osla, od té doby, co jsem přečetl onen inkriminový článek, a to už je několik let, považuji za dezifomační web. Prostě Osel hýká hlasitě.